Page 13 - WP2.A3 FINAL REPORT_CZ

stále realizováno bez skutečné důvěry a bez systematického přístupu. Problém spočívá v tom, že inovace
vyžadují různé nástroje, nápady a dovednosti a malé podniky ne vždy nutně disponují všemi těmito zdroji.

Kromě toho malé a střední podniky nemusí důkladně znát svůj cílový trh nebo potřeby zákazníků, což ztěžuje
vývoj inovativních produktů nebo služeb, které by splňovaly potřeby zákazníků. Navíc se zaměstnanci příliš
často brání změnám, zejména pokud zahrnují opuštění jejich komfortní zóny zavedených procesů nebo
způsobů práce a zahájení nových postupů, které vyžadují další studium nebo rozvoj. Není proto divu, že
odvětví, kde se modely otevřených inovací jeví jako více rozšířené, jsou např.:

- high-tech, informace a komunikace patří k nejaktivnějším;
- výroba
- finanční a pojišťovací aktivity
- stavebnictví a terénní úpravy
- doprava, logistika a skladování
- velkoplošná maloobchodní distribuce

Dalším klíčovým problémem, který se objevil, jsou organizační a kulturní výzvy, které omezují rozvoj
otevřených inovací ve všech uvažovaných partnerských zemích. Navzdory pozitivní míře přijetí ve velkých
společnostech se mnoho z nich tímto inovačním modelem řídí pouze příležitostně a mnoho iniciativ (výzvy,
soutěže, úkoly, hackathon atd.) se ve skutečnosti uskutečňuje bez skutečného celkového strategického
plánu; rozhodně chybí systematický přístup a vize, což silně podkopává účinnost tohoto nástroje a jeho
příznivý dopad na podnikání.
Ukázalo se také, že velký počet malých a středních podniků o přístupu otevřených inovací neví nebo se o
něj nezajímá, a pokud měly nějaký záměr, téměř na samém začátku od něj upustily s tím, že je příliš riskantní
a/nebo nákladný. Bylo však poukázáno na to, že tento nedostatek povědomí nebo zájmu může mít za
následek ztrátu mnoha dobrých obchodních příležitostí a podnikatelského růstu.

Bylo také zmíněno, že otevřené inovace nemohou být univerzálním modelem, který lze bez rozmyslu a úprav
na danou situaci obecně přijmout. Stejně tak ne každé oddělení ve firmě může inovovat proces a výsledky
své práce, protože to vše závisí na zaměření daného oddělení. Navíc je třeba vzít v úvahu, že některé
společnosti mohou mít při jeho zavádění praktické potíže, jako jsou nedostatečné manažerské dovednosti,
organizační náročnost (vliv lidského chování na zaměstnance), zvýšené náklady a nedostatečné vnímání
přínosů. Na druhou stranu technická stránka je pouze jednou z mnoha složek nezbytných pro vytvoření
inovačního projektu: musí zde být také komunikační, administrativní a finanční dovednosti – bez těchto
dovedností je obtížné vytvořit životaschopný otevřený projekt.

Hlavním problémem při zavádění a šíření otevřených inovací je reálná hrozba z hlediska duševního
vlastnictví. Mnoho inovativních projektových nápadů totiž bylo a je kopírováno a replikováno. Z těchto
důvodů se někdy otevřené inovace nevyužívají, neboť navrhovatelé a vedoucí projektů jsou povinni
zachovávat důvěrnost svého projektu ve vlastním zájmu, což má za následek omezení růstu jejich projektu,
a tím i růstu dané země.

OPEN4U: intrOducing Practices in opEn innovatioN 4U – číslo projektu 2022-1-IT01-KA220-VET-000085295
Financováno Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evroské výkonné
agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.

13