Page 12 - WP2.A3 FINAL REPORT_CZ

Ty jsou obvykle prvním krokem k otevřeným inovacím a znamenají menší investice a riziko, ale na druhou
stranu také omezenější výsledky. Jiné, méně obvyklé akce, jako jsou interní inkubátory a podnikatelské
akcelerátory, mohou mít větší dopad nejen z hlediska úsilí, ale také z hlediska výsledků. Jedním z dalších
kroků je vytvoření podnikového rizikového kapitálu.
Dalším poměrně často používaným přístupem je vyhlašování výzev k předkládání nápadů, projektů a
soutěží. Cílem těchto iniciativ je shromáždit v konkurenčním prostředí nové a inovativní nápady zaměřené
na konkrétní témata, s nimiž by podnikatelé a společnosti chtěli začít nebo je dále realizovat/rozvíjet.
Některé z těchto aktivit se mohou stát významnými událostmi, přehlídkami či festivaly, kdy se soutěže, do
nichž se zapojují aspirující vývojáři mimo společnost, realizují jako interaktivní konference a samotná výzva
či soutěž se stává velkou událostí.

Další možností, poněkud složitější, může být společné podnikání: v takové dohodě se dvě nebo více
společností zaváží ke spolupráci na společném projektu (ať už průmyslovém nebo obchodním) a/nebo se
dohodnou na společném využití svých synergií, know-how nebo kapitálu. Dalším způsobem provedení
otevřených inovací by mohlo být licencování vlastních výrobků, tedy přenechání práva na používání výrobku
nebo technologie jinou stranou, a to autorem nebo držitelem práva, který z toho má ekonomický prospěch,
např. licenční výrobu. Velmi zajímavým směrem realizace může být také platformový obchodní model, který
vytváří hodnotu tím, že usnadňuje výměnu mezi dvěma nebo více na sobě závislými skupinami, obvykle
spotřebiteli a výrobci, a to prostřednictvím využití určitých platforem, které usnadňují interakci.

Jako nejvhodnější nástroj pro rozvoj otevřených inovací se jeví koncept start-upu, který je chápán jako
rozdělení inovačního procesu společnosti tak, že se některé nebo všechny fáze inovačního procesu
zpřístupní jiným podnikovým oddělením nebo dokonce jiným společnostem (dodavatelům, zákazníkům
nebo jiným partnerům). Využívání externích zdrojů a odborných znalostí k podpoře technologického
pokroku je ve skutečnosti hlavní charakteristikou modelu start-up, který představuje ideální hnací sílu pro
zavedení paradigmatu otevřených inovací do praxe.

Mnoho podniků v EU má zájem spolupracovat se start-upy jako s alternativním zdrojem pro rozvoj
digitálních inovací. Otevřené inovace tak mají podobu různých typů spolupráce, které se mohou lišit délkou
trvání a strategickou hodnotou. Spolupráce s jedním nebo více start-upy může vést k různým a četným
výhodám (ekonomickým i strategickým) pro každou ze stran. Přijetí paradigmatu otevřených inovací snižuje
hlavní rizika tvorby inovací v domácích podmínkách (vysoké náklady, čekací doby před uvedením na trh) a
nabízí možnost přístupu k externím technologiím a kompetencím.

Po zhodnocení těchto hlavních rysů a významu bylo třeba posoudit, zda – podle názoru účastníků – podniky
v jejich zemi/regionu disponují všemi zdroji a dovednostmi potřebnými k převedení modelu otevřených
inovací do praxe.

Na základě odpovědí, zpětné vazby a dojmů získaných během fokusních skupin lze konstatovat, že pokud
mnoho velkých společností již přijalo přístupy k otevřeným inovacím, a to různými způsoby a s různou úrovní
informovanosti, malé a střední podniky si stále málo uvědomují možnosti plynoucí z přijetí otevřených
inovací. Tento model se stále těžko prosazuje a i když se do jeho realizace firmy pustí, mnoho iniciativ je

OPEN4U: intrOducing Practices in opEn innovatioN 4U – číslo projektu 2022-1-IT01-KA220-VET-000085295
Financováno Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evroské výkonné
agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.

12